• Slide 01
  • Slide 02
  • Slide 03

hlavni menu

mapa
turisticka mapa

mapa katastr

kontakt
Obec Jakubčovice n./O.
Oderská 100,
742 36 Jakubčovice nad Odrou
GPS: N 49°41.67745′, E 17°47.29232
Telefon: +420 556 748 045
Fax: +420 556 748 045
Email: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.

Historie obce

Knoflíkárna

Kamenolom

Jak samotný název napovídá – Jakubčovice nad Odrou – najdete v malebném údolí řeky Odry na jejím 87. říčním kilometru asi 5 km nad městem Odry. Zastavěné území obce se rozprostírá pod místem kde se potok Suchá z pravé strany vlévá do řeky Odry.

V dávných dobách pokrývaly území obce husté pralesy, plné hnijících polomů a vývratů, v nichž se ukrýval rys ostrovid, medvěd hnědý, vlci a zubr evropský. Údolní niva řeky Odry, porostlá vysokým rákosem, lákala hejna vodních ptáků.

Na kopci Chrastavci (562 m n.m.), který leží poblíž jedné s nejdůležitějších obchodních cest středověku tzv. Jantarové stezky si zřídili avarští válečníci opevnený tábor zvaný „Hrynek“ (na mapách uváděný jako „Hirnik“ nebo„Hernik“). S avarskými bojovníky nedobrovolně do tohoto kraje přišli slovanští zajatci, kteří se sde později usadili a zakládali zde svá sídla.

V době německé kolonizace, kdy Jakubčovice (Jogsdorf) spadly pod německé právo, byly z významějších osobností zmiňováni např. První soudce Nickel Tulendorfer (1550), svobodný pán Mathes Futschik(1563) nebo statkář Jakob Schindler (1650).

Za třicetileté války a později za války sedmileté (17561763) obyvatelé tohoto kraje neobyčejně trpěli přesuny vojsk, docházelo k rabování vesnic.

V roce 1785 byla v obci zřízena první německá škola s učitelem Klimbtem. Po něm zde působil školní zřízenec Jozef Wagner, který byl v roce 1790 vystřídán Johennem Bayerem.

Nejvyšším rozhodnutím z 10. března 1866 došlo k ustavení vlastního obecního úřadu a obec se oddělila od Klein-Hermsdorfu (Heřmánek). Prvním starostou obce byl Franz Popp (18661877).

První průmyslový podnik v širším okolí založil v Jakubčovicích Emil Teltschik – továrnu na knoflíky. V roce 1890 zahájila Severní dráha Ferdinandova výstavbu železniční tratě Suchdol nad Odrou – Budišov nad Budišovkou. Již 15. 10. 1891 byla dokončena a v Jakubčovicích byla na této trati zřízena zastávka se zděnou budovou, která stojí dodnes.

V této době byly v obci otevřeny tři lomy. V roce 1894 byl zřízen poštovní úřad, v roce 18910 byla obec elektrifikována starostou obce Herbertem Kasperem, který vlastnil od r. 1886 mlýn (později zvaný jako „Balhárkův“). Tentýž starosta v roce 1912 vymohl stavbu obecního vodovodu.

V roce 1938 byl v Jakubčovicích nad Odrou 1 dědičný statek, 15 velkosedláků, 6 domkářů, 1 vodní mlán, továrna na knflíky, dva kamenolomy, srojírna, pekárna, dvě hospody a dvě turbíny na výrobu elelktrické energie. V obci byla zavedena autobusová a vlaková doprava, byl zde poštovní úřad a hasičská zbrojnice.

V Jakubčovicích nad Odrou, jehož velká část obyvatel se podobně jako jinde v Sudetech hlásila k německé národnosti, bylo období první světové války a po ní poznamenáno nárůstem německého nacionalismu a netolerance vůči obyvatelům české národnosti. Vše vyvrcholilo nacistickou okupací a 2. světovou válkou.

Jakubčovice byly osvobozeny6. 5. 1945 Rudou armádou. Poté byli zatýkáni aktivní nacisti a kolaboranti a proběhl odsun německého obyvatelstva mimo antifašistů a smíšených rodin. Obec byla dosídlena lidmi ze sousedního Spálova, Luboměře, Jindřichova a rodinami až z Valašska.Jelikož v obci bylo dostatek práce stěhovali se zde lidé převážně za prací.

Pro zajištění dostatku pracovních sil pro místní kamenolom bylo po roce 1953 v obci postavena věznice. Zpočátku byla obsazena vězni s těžkými tresty později i s méně závažnými. Vězni pracovali v lomu v Heřmánkách později i v Jakubčvicích kde byli využíváni k ručnímu nakládání kamene do vozůíků. Kvůli smrtelným úrazům vězňů v kamenolomu byli vězni přesunuti do jiných věznic a věznici v letech 19641965 využívala armáda. Později zde byl sklad civolní obrany, poté sloužila Fakultní nemocnici v Olomouci a národnímu podniku Drobné zboží Olomouc. Následně byla ve vlstnictvé ZD Odersko, které zde chtělo zřídit přidruženou výrobu. V současnosto bjekt chátrá a je jen využíván jako střelnice na paintball.

Padesátá léta jsou v obci ve znamení vzniku zemědělského družstva a rozvoje průmyslových podniků. Potřeba nových pracovních sil vyvolala bytovou výtavbu a výstavbu občanské vybavenosti. Byly postaveny tři bytové domy na ulici Dobešovská a začalo vznikat dnešní Sídliště. Družstevní čtyřbytovka č. p. 71 byla prvním bytovým domem , postaveným v okrese Nový jičín stavebním bytovým družstvem svépomocí. Na Sídlišti byla v roce 1967 postavena mateřská škola s jeslemi, která byla celkově zrekonstruována v roce 2008, v roce 1972 byla v akci „Z“ postavena prodejna potravin a masa, v roce 1974 budova tehdejšího místního národního výboru s kmihovnou, poštou s telefonní ústřednou a v roce 1978 byla dokončena stavba zdravotního sřediska.

V sedmdesátých a osmdesátých letech vznikly celé nové ulice s rodinnými domy (většinou dvoubytovými), stavěnými svépomocí – např. Nynější ulice Květná, Slunečná a Nová. Na výstavbě bytů se vedle obce podílely i místní podniky. Do roku 2000 tak bylo v Jakubčovicích n.O. Postaveno 57 nových rodinných domů a 12 bytových domů. V tomto místě je nutno zmínit, že Jakubčovice nad Odrou jako jedna z mála obcí na odersku zaznamena po 2. světové válce nárůst počtu trvale žijícíhc obyvatel.

V roce 1989 byl otevřen nový sportovní areál TJ Tatran s travnatým fotbalovým hřištěm a s šatnami postavený v akci „Z“. V roce 1995 byla otevřena přístavby základní školy, čímž se stala pětitřídní školou a bylo tak možno do Jakubčovic přemístit dě třídy ze sousedních Louček. V roce 1997 byla v obci provedena digitalizace místní telefonní ústřeny, byl položen optický kabel a k jednotlivým domům byly rozvedeny podzemní telefonní kabely. V roce 1999 byla celá obec mimo Sportovní ulicei plynofikovýna a dosavadní vytápění úhlím nebo černouhelnými kaly takbylo nahrazeno u většiny budov ekologičtějším zemním plynem.

Obec však zažila i těžké chvíle. Poslední takovou byly červencové povodně v roce 1997 (7. — 10. 7), kdy se hladina řeky Odry po několikadenních deštích zvedla až o 5 m a zatopila značnou část obce. Potoky od Spálova a Dobešova dovršily zkázu. Až dosud klidně tekoucí řeka Odra se stala dravou řekou a pustošila, co jí stálo v cestě. Škody na majetku byly značné. Na několika místech vzaly za své i břehy řeky, byly strženy dvě lávky a mohutné stromy na březích se kácely jako třísky a voda je nesla do Louček a některé až do Oder. U řadovách garáží Odry strha 30 stromů a způsobila břehovou nátrž,která odnesla mástní komunikaci a začala ohrožovat samotní garáže. Nebát rozhodního zásahu obce ve spolupráci s místním kamanolomem, zmizely. by i tyto garáže. Díky těžké technice a závozovímu kamení , poskytnutých vedení kamenolomu, byl břeh stabilizován a zabránilo se dalším škodám. Za dva dny zde nákladní auta navezla a nakladače rozhrnuly celkem 1200 tun kamene. Rozvodnění Odry a potok Suchá zaplavily vodárnu na Sportovní ulici, která zásobuje vodou Jakubčovbice, Loučky a Heřmánky. Jen díky doposud funkční jímací studni, důvtipně zřizení našimi předky nad vodojemem u silnice na Dobešov, měla obec náhradní zdroj vody. Břehy Odry poškození touto povodní, byly Povodím Odry, s.p. Opraveny až v roce 2001 a tak doufejme, že další povodně nenapáchají takové škody, jako ta červencová 1997, která je označována jako stoletá voda.

V letech 19451979 se ve funkci předsedů místního národního výboru postupně vystřídali: Aslois Stiskala, Viktor Klevar, Viktor Král, František Holiš, Josef Štastný a Karel Kostelník. V letech 19791994 byly Jakubčovice nad Odrou integrovanou obcí, spadající pod město Odry. V roce 1986 byly pro Jakubčovice schváleny tyto názvy ulic (jsou řazeny za sebou od Oder na Vítkov). Zahradní, Oderská, Školní, Gottwaldovo sídliště (tento název byl v roce 1993 změněn na „Sídliště“), Potoční, Nová, Slunečná, Květná, Zdravotnická, Vítkovská, Dobešovská a Sportovní.

V období let 19791990 v obci pracoval občanský výbor, jehož předsedy posrtupně byli Jan Otzisk, Josef Richter a Mojmír Blaha. V letech 19901994 zde pracoval Výbor pro osamostatnění obce, jehož přesedou byl Zdeněk Janko a po nem Josef Václavík. Od roku 1994 jsou Jakubčovice nad Odrou opět samostatnou obcí a starostou byl zvolen Josef Richter 19942006. Od roku 2006 je starostkou obce Zdeňka Ambrožová.

| + -